Co je energeticky plusový dům

Redakce | Čtvrtek, 28. duben 2022 |

Dům s plusovou energetickou bilancí má jednak zápornou roční spotřebu primární energie, jednak zápornou roční konečnou spotřebu energie. Jeho definice není v České republice nijak legislativně upravena a počet energeticky plusových domů je u nás zatím velmi malý. Například Německo definuje plusový dům jako stavbu, která by měla splňovat minimálně normu účinnosti KfW 55, nebo ještě lépe 40, to znamená, že má pouze 55, resp. 40 procent maximální spotřeby primární energie povolené podle současné vyhlášky o úspoře energie (EnEV). Svou potřebu pokrývá pomocí vlastní moderní technologie generující energii a vyrábí jí dokonce nadbytek.

To ale nutně neznamená, že plusový dům funguje jako výrobce energie. Energetická soběstačnost totiž nezávisí ani tak na množství vyrobené energie jako spíše na tom, kolik z vyrobené elektřiny se spotřebuje – a to je zase dáno efektivním energetickým managementem, který optimalizuje interakci spotřeby, fotovoltaického systému a bateriového úložiště.

Jak funguje plusový dům

Předpokladem pro skutečně dosažitelnou energetickou účinnost je správný návrh domu. Ten musí být podobně jako u pasivního domu co nejkompaktnější, ideálně krychle nebo kvádr, a na pozemku správně orientovaný vzhledem ke světovým stranám. Nutností je především optimální orientace ke slunci, aby solární kolektory pro fotovoltaiku a solární tepelnou energii generovaly co nejvyšší výnos.

Důležité je také dobré zónování: Rozdíly v požadavcích na vytápění, které vyplývají ze způsobu užívání jednotlivých místností, je nutné zahrnout do energetické koncepce. Například ložnice může směřovat na tmavší a chladnější severní stranu, zatímco obývací část je orientována na jih. Plášť budovy musí být velmi dobře izolován, aby propouštěl co nejméně energie. Vytápí se pomocí regenerační energie, přičemž jako nejúčinnější se ukázalo tepelné čerpadlo.

Energeticky plusový dům může vypadat i velmi tradicionalisticky. Například tento se tváří jako horská roubenka, přitom jde o běžnou sendvičovou dřevostavbu, které však ke svému provozu nevyžaduje více než 9 000 kilowatthodin elektřiny ročně (pro tepelné čerpadlo, energeticky účinná zařízení v domě a LED osvětlení – včetně vytápění a přípravy teplé vody). Včetně cestování elektromobilem vychází roční spotřeba na 10 400 kilowatthodin, přičemž fotovoltaický systém o výkonu 52 kilowattů generuje více než čtyřnásobek tohoto množství: roční solární výnos domu je 43 800 kilowatthodin zelené elektřiny. Autor: Scheitlin Syfrig Architects , foto: Ben Huggler

Dřevostavba, nebo cihla?

Materiál pro stavbu plusového domu nehraje žádnou roli. Výhodou prefabrikované dřevěné konstrukce je možnost instalovat silnou vrstvu izolace, navíc zaručuje vysokou přesnost a z toho vyplývající zaručenou těsnost obálky budovy. Dřevo je navíc obnovitelná surovina vhodná pro ekologickou výstavbu.

Energeticky plusové domy lze ale postavit i z klasických stavebních materiálů, jako jsou cihly nebo pórobeton. Například cihelné bloky řady Porotherm T Profi nebo Porotherm EKO + Profi splňují předpoklady pro konstrukce domů s téměř nulovou spotřebou energie. Spíše než na výběr materiálu je třeba dbát na výběr projektanta nebo architekta, který by měl mít zkušenosti s navrhováním zvláště energeticky úsporných staveb. Totéž platí i pro volbu stavební firmy.

Obnovitelné zdroje

Předpokladem pro energeticky úsporný dům je stavební technologie, která využívá obnovitelné energie šetrné k životnímu prostředí a efektivně je využívá. Pro výrobu energie pro rodinný dům přicházejí v úvahu tři systémy: fotovoltaika, solární tepelné systémy a spíše okrajově větrná energie. Zatímco fotovoltaika vyrábí elektřinu pro použití v domě, solární termika využívá sluneční energie ve formě tepla v závislosti na velikosti systému pouze pro užitkovou vodu nebo navíc k podpoře vytápění. Za ideálních podmínek může FV systém o výkonu 1 kWp (o ploše 8 až 10 metrů čtverečních) vyrobit 700 až 1 100 kilowatt hodin elektřiny ročně v závislosti na lokalitě.

Pro uložení vyrobené elektřiny je třeba akumulační zařízení. Velikost generátoru energie a kapacita elektrického úložiště by měly být dobře sladěny. Pro dosažení podílů vlastní spotřeby až kolem 85 procent se doporučuje použití elektrických tepelných čerpadel ve spojení s akumulačním zásobníkem topné vody. Dočasně ukládá solární energii jako tepelnou energii vyrobenou elektricky tepelným čerpadlem. Speciální systémy energetického managementu optimalizují vlastní spotřebu a tím i ziskovost fotovoltaiky a akumulačního systému.

Energeticky plusový dům ve švýcarském Waltensburgu je na střeše vybaven fotovoltaickým zařízením o výkonu 48 kW, které za rok vyrobí 40 200 kWh elektřiny, přičemž spotřeba domu činí pouhých 4 900 kWh. Výrobou elektřiny ve výši 817 % vlastní energetické potřeby se tento dům stal světovým rekordmanem mezi plusovými domy. Z přebytku by mohlo ujet 25 elektromobilů po 12 000 kilometrech každý rok a ušetřit tak 65 tun emisí oxidu uhličitého. Foto: Solaragentur

Náklady na energeticky plusový dům

Pořizovací náklady energeticky plusového domu nelze vyčíslit paušálně. Vzhledem k tomu, že technologické vybavení umožňující dosáhnout parametrů plusového domu jde daleko nad rámec zákonem požadovaných parametrů, je třeba počítat s dodatečnými náklady. V závislosti na velikosti, půdorysu a vybavení činí obvykle 15 až 30 procent navíc. To je však kompenzováno úsporou provozních nákladů na elektřinu a vytápění. Pro financování lze využít státních subvencí, zejména dotací z programu Nová zelená úsporám. Tato dotace plně nepokrývá dodatečné investice potřebné na další technologii, ale pomáhá s pořízením a zkracuje dobu amortizace investice.

Foto: Rubner

Autor článku pro ročenku PASIVNÍ DOMY: Jana Morávková

Hodnocení uživatelů: 3 / 2
Líbil se Vám článek?11